Pátý zápas ve finále vyhrál Jičín, my bereme druhé místo KLM

V úvodu utkání jsme přestáli první oslabení v zápase, největší šanci si domácí vytořili až po skončení přesilovky, ale Petrů zasáhl betonem. Z následného protútoku Šedova štiplavá střela skončila na rameni Beneše. V 9. minutě jsme špatně střídali, na útočné modré zůstal zapomenutý Pletka a se situací sám na brankáře si věděl rady a prudkou střelou na vyrážečku otevřel skóre. V té samé minutě se domácí radovali opět, propadli jsme na útočné modré a z následného přečíslení 2 na 1 zakončoval Sedmík, jeho pokus vyrazil Petrů pouze ke Žďárskému a ten pohodlně zavěsil. V 16. minutě se nám naskytla výhoda dlouhé dvojnásobné přesilovky a tu těsně před jejím vypršením zužitkoval Hubáček po střele z pravého kruhu. Zbytek standardní přesilovky jsme již využít nedokázali. V závěrečné minutě této třetiny jsme nechali Pletkovu formaci kombinovat ne třetině, až zcela volný Borovec u tyčky uklízel do prázdné.

V úvodu druhé části jsme ubránili i druhé vyloučení a poté se opět dostávali do zakončení. Ve 26. minutě vyhrál Bartoň vhazování ve třetině a poté volný Marša prostřelil vše v cestě a snížil na rozdíl jediné branky. Nadále pokračoval hokej nahoru - dolů, který se musel přítomným i na dálku sledujícím divákům líbit, se spoustou šancí na obou stranách, ale oba brankáři již další branku vstřelit nepovolili. Beneš v domácí brance nepůsobil příliš jistě, ale k dorážkám jsme se nedostávali.

Do první šance třetí třetiny se dostali hned ve 41. minutě domácí, po přihrávce zpoza branky střílel volný hráč z mezikruží, zachránila nás tyčka branky. Domácí se již nikam bezhlavě nehnali a soustředili se na důslednou obranu, ale jejich výpady byly nebezpečné. Ve 45. minutě po jednom takovém rychlém výpadu zachránil Petrů svým betonem od další pohromy. Ve 47. minutě jsme nevyužili výhodu přesilové hry a po jejím skončení se po závaru v útočné třetině otřela Kostkova střela od modré o tyčku. V 54. minutě jsme si vytvořili několik střeleckých příležitostí, ale kotouč za brankovou čáru se nám dostat nepovedlo. V 55. minutě se z dalšího závaru ve třetině dostával do úniku Pletka, byl faulován, ke kotouči se dostal Průšek a ujížděl sám na hostujícího brankáře. Petrů udržel naději a domácího útočníka vychytal, stejně tak i následnou přesilovou hru jičínských. V samotném závěru jsme se pokusili o hru bez brankáře, několik náznaků šancí si i dokázali vytvořit, ale byli to domácí kteří Borovcem skórovali do prázdné branky a dali tak pečeť nad ziskem titulu.

Martin Klemenc, trenér mužstva:

Úvodní desetiminutovka dnešního utkání se nám moc nevydařila. Hned na začátku jsme hráli oslabení a tím dostali soupeře do tlaku, který zužitkoval ve vedoucí branku, po našem špatném střídaní. Bohužel hned po pár vteřinách jsme inkasovali opět. Poté jsme hru vyrovnali a začali jsme si vytvářet příležitosti a podařilo se nám snížit, ale tento stav se nám nepdařilo udržet do přestávky a soupeř odskočil opět o dvě branky. Toto byl zřejmě jeden z důležitých momentů pátého utkání. Další byl výkon hlavního rozhodčího, který netrestal jasné fauly domácích, podobný výkon předvedl totiž stejný rozhodčí již ve třetím vzájemném utkání... Od druhé třetiny jsme se snažli uktání srovnat, dřeli jsme a dokázali jsme si vytvořit tlak, šance a nakonec i snížení. Do poslední části jsme vstupovali s jednobrankovým mankem. V poslední třetině se kluci vydali ze všech sil, ale vyrovnat se nám nedařilo. Dva hráči nedohráli pro zranění, další minimálně čtyři dohrávali se zraněním, už nebylo kam šáhnout. Přesto jsme se ještě pokusili o hru v šesti, ale už nebyly síly. Chybělo i trochu štěstí, trefili jsme i tyčku, ale...

Celá finálová série byla vyrovnaná a rozhodavali maličkosti a soupeř byl možná o tu jednu branku lepší. Gratulujeme soupeři k vítězství, ale našim klukům nemám co vytknout, neskutečně makali a na ledě odevzdali maximum. Myslím, že jsme byli důstojným soupeřem.

Bohužel se nám nepodařilo završit tuto úspěšnou sezónu celkovým vítězstvím, ale myslím si, že i 2. místo je pro nás úspěchem a není to jen výsledek vyřazovacích bojů, ale druhé místo jsme obsadili i po základní dlouhodobé části soutěže, což považuji za výborný výsledek. Hlavně proto, že je to obraz výkonnosti za celou sezónu. To, že se nám nepodařilo vystoupit na nejvyšší stupínek, je pro nás motivace a výzva pro další práci, aby se nám podařilo vítězství vybojovat v následujících ročnících.

Když si vzpomenu na začátek sezóny, kdy z již hotového kádru někteří hráči ukončili činnost v klubu, tak jsem si nebyl vůbec jistý, jak se bude vše vyvíjet. I přesto jsme vyhlásili cíl skončit po základní části do 4. místa. Celá soutěž byla dlouhou dobu velmi vyrovnaná, až na poslední místo, kdy bylo naopak rozhodnuto hodně brzy a možná i prvního místa tabulky, kde odskočil náš soupeř ve finále. Ale díky předváděným výkonům a přístupu většiny hráčů se nám tento cíl podařilo dokonce překonat, i přes to, že se nám zranění nevyhýbala a kolikrát jsme lepili sestavu s vypětím všech sil. Výsledkově se nám dařilo hlavně v úvodní části sezóny a postupem času se výsledky nepatrně zhoršovali. Ale po celou dobu nám výborně chytali oba brankáři, převáděná hra byla taky velice slušná a myslím, že i pohledná. Náš problém byl ale v proměňování brankových příležitostí, což nás někdy sráželo a v některých zápasech jsme následně přišli v závěru utkání o cenné body.

Za to, co se nám společně podařilo musím poděkovat všem hráčům. Všem, kteří vycházeli všemožně vstříc a různě si přehazovali služby, jejím zaměstnavatelům a spolupracovníkům, manželkám, kteří jim to umožnili. Hráčům, kteří přijeli z dovolené nebo ji celou rušili. Studentům, kteří studují mimo naši oblast (Praze, Ústí nad Labem atd.) a přijeli na otočku na utkání a po zápase přijíždí pozdě v noci do místa studia. Týmům Mountfield HK a HC Trutnov, kteří nám vypomáhali každý po jednom hráči tak, jak to bylo možné.

V neposlední řadě chci poděkovat našim fanouškům, kteří začali naše utkání v tomto ročníku více navštěvovat a někteří s námi jezdili dokonce i na venkovní zápasy. To co předvedli v posledním utkání finálové série bylo famózní, škoda, že jsme jim nemohli dopřát oslavu vítězství. Díky že nás povzbuzujete, vážíme si Vaší přízně. Kéž by vás i v následující sezóně ještě přibývalo.